ROZDÍL MEZI BURSKÝMI OŘÍŠKY A KEŠÚ OŘÍŠKY

Už se mi několikrát stalo, že se mne někdo zeptal, proč jsou na našem trhu tak drahé kešú oříšky, když podobné burské oříšky jsou relativně laciné.

Shodou okolností se obě rostliny, které poskytují tyto oříšky, pěstují i ve Vietnamu a v současné době zejména kešú oříšky z Vietnamu konkurují jiným světovým velmocem v jejich produkci, zejména Pobřeží slonoviny, Indii, Tanzanii, Beninu, Brazílii, Mozambiku, Indonésii či Filipínám.

Podle www.worldpopulationreview.com byla produkce kešú oříšků v roce 2023 následující:

1. Pobřeží slonoviny 1 044 450 tun;

2. Indie 782 000 tun;

3. Vietnam 347 635 tun;

4. Benin 203 844 tun;

5. Tanzanie 189 114 tun;

6. Indonésie 164 152 tun;

7. Mozambik 157 496 tun;

8. Burkina – Faso 143 965 tun;

9. Filipíny 136 264 tun;

10. Brazílie 127 931 tun;

11. Ghana 115 557 tun;

12. Guinea – Bissau 114 561 tun;

13. Nigérie 88 097 tun;

14. Guinea 80 626 tun.

Mezi další, ale menší producenty patří v Asii Thajsko, Barma – Myanmar, Malajsie, Šrí Lanka a Čína; v Latinské Americe Peru, Dominikánská republika, Honduras a Mexiko; v Africe pak Senegal, Mali, Angola a Madagaskar.

Nejdříve si ale musíme ujasnit, že burské oříšky (arašídy) a kešú oříšky pocházejí z úplně odlišných kulturních rostlin, které v podstatě nemají nic společného. Z botanického popisu vyplyne, proč jsou kešú oříšky daleko dražší.

Nám známé buráky (arašídy), mezi jejichž největší světové producenty patří Čína, Indie a Spojené státy americké, jsou vlastně plody luskoviny a poskytuje je rostlina zvaná podzemnice olejná (Arachis hypogaea L.). Původ má v Jižní Americe, odkud se rozšířila do tropů celého světa. Patří do čeledi Fabaceae (bobovité) a je to jednoletá, plazivá nebo vzpřímená bylina, pýřitě chlupatá, která může dorůstat do půl metru. Má sudozpeřené střídavé, dlouze řapíkaté listy, jednotlivé lístky jsou krátce řapíkaté, eliptické až obvejčité. Drobné, žluté až oranžové květy vyrůstají v úžlabí listů. Po jejich oplození – přičemž květy jsou samosprašné – roste stopka zpočátku vzhůru a asi po šesti dnech se stáčí k zemi a proniká do ní. Proto rostliny podzemnice vyžadují kyprou, výživnou půdu a suché a teplé klima. Plod podzemnice zraje pod zemí a je to nepravidelně válcovitý, mezi semeny zaškrcený, lehce zakřivený nepukavý lusk. Tvrdá, tenká dřevitá skořápka je žlutohnědá, na povrchu síťovaná. Lusk obsahuje většinou 2 semena, méně 1, 3, výjimečně 4. Semena jsou obalena tenkou, papírovitou červenohnědou slupkou. Semena jsou velmi bohatá na tuky (42 – 58 %) a bílkoviny (20 – 32 %) a velmi výživná, proto se konzumují syrová, pražená, vařená nebo dušená (v Evropě většinou pražená), často solená nebo slazená. Již název rostliny napovídá, že se využívá i k výrobě oleje, který v mnoha zemích nahrazuje olivový olej. Až polovina světové produkce arašídů se využívá k průmyslovému zpracování právě na olej. Proto se rozlišují odrůdy stolní, odrůdy olejné a odrůdy přechodného typu. Plody podzemnice olejné se vytvoří po 4 – 5 měsících a při sklizni se rostliny vytrhávají a nechávají se i s natí nebo bez ní zaschnout. Buráky neboli arašídy jsou u nás dostatečně známé, ale asi málokdo tuší, že kešú oříšky jsou plodem stromu, který s bobovitými rostlinami (tj. luskovinami) nemá nic společného.

Kešú oříšky produkuje strom ledvinovník západní (Anacardium occidentale L.) z čeledi Anacardiaceae (ledvinovníkovité), jenž pochází z Venezuely a Brazílie, odkud ho Portugalci dovezli zhruba v 17. století do Indie i do dalších oblastí tropů. Nyní se ledvinovník pěstuje v tropech celého světa až do nadmořské výšky 1000 m. Ledvinovník je strom nenáročný, kterému nejlépe prospívají oblasti s několikaměsíčním obdobím bez dešťů. Ledvinovník dorůstá až do výšky 15 m, je silně větvený a stálezelený strom, který má střídavě postavené, lysé kožovité listy, široce obvejčité 10 – 20 x 7 – 12 cm velké. Květy jsou uspořádány v koncovitých rozkladitých latách. Z celé laty květů se vytvoří obvykle 1 – 2 plody. Plodem je jednosemenný ořech ledvinovitého nebo fazolovitého tvaru o délce 1,5 – 2 cm. Zároveň s plodem se silně zduřuje stopka a květní lůžko, takže vzniká nepravý plod hruškovitého tvaru o velikosti 4 – 8 cm na délku a 4 – 6 cm na šířku. Tato zduřelá stopka nese na svém konci vlastní plod. Vlastní ořech má tlustou, kožovitě rohovitou skořápku, která je hnědozelená až šedá a nepukavá a obsahuje leptavý olej kardol, způsobující puchýře a podráždění. Tento olej je těkavý a odstraňuje se zahříváním, jinak má využití k desinfekci, k přípravě insekticidních a antiseptických přípravků, k napouštění dřeva proti termitům, k napouštění rybářských sítí a podobně.

Stromy ledvinovníku začínají plodit 3. až 5. rokem a jeden strom poskytuje 5 – 50 kg ořechů. A tady je vlastně vysvětlení, proč je cena kešú oříšků daleko vyšší, než tomu je u arašídů, kde se z jednoho pole dá sklidit daleko větší úroda – z 1 ha se může sklidit 1 – 3,8 t plodů buráků.

Vietnamsky se podzemnice olejná nazývá lạc a ledvinovník (kešú) se nazývá điều.

Snímek oříšku kešú (s šedou skořápkou) a se zduřelou stopkou hruškovitého tvaru (červenohnědé barvy) pořízený v oblasti v Cu Chi.

Text napsal a vyfotografoval: Ing. Jiří Homola

Použitá literatura: Prof. Ing. Pavel Valíček a kol. UŽITKOVÉ ROSTLINY TROPŮ A SUBTROPŮ (Academia Praha, 2002)

Dr. Bernd Nowak, Bettina Schulzová TROPICKÉ PLODY (Knižní klub Praha, 2002)

Vũ Công Hậu FRUIT-TREES IN VIETNAM (Thế Giới Hà Nội, 1995)