BLAHOPŘEJEME!
Prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc. – první předseda ČVS oslaví 13. května významné životní jubileum.
Profesor Ing. Pavel Valíček, DrSc. se narodil 13. 5. 1939 v Nymburku. Mnoho let žil v Poděbradech. Již na základní škole byl ovlivněn svým učitelem biologie, panem učitelem Bláhou, který dovedl vyprávět poutavě o přírodě a získat si tak své žáky. Mladý Pavel Valíček se zapojil do práce botanického kroužku a shodou okolností ve stejnou dobu Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity zasílala zájemcům semínka bavlníku na odzkoušení. Bylo to v době, kdy se u nás, zejména na Slovensku, zkoušely pěstovat různé plodiny, které měly původ v subtropech i v tropech. Byl to nejen bavlník, ale i arašídy nebo rýže. Další kroky mladého Pavla Valíčka zákonitě vedly na tehdejší Zemědělskou technickou školu v Poděbradech. Také tady prováděl různé experimenty, ve kterých ho podporoval tehdejší ředitel školy, p. Ing. Vaněček. Po maturitě na této škole začal v roce 1957 studovat Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze.
A právě v závěru jeho studia vznikla v roce 1961 na škole Katedra světového zemědělství a lesnictví, která v roce 1967 byla přetransformována na Institut tropického a subtropického zemědělství (od 1. 1. 2013 Fakulta tropického zemědělství). Ing. Pavel Valíček začínal na této katedře doslova od píky: jako technik, jako dočasný pracovník, jako pedagog, v roce 1972 obhájil kandidaturu, v roce 1977 habilitoval v oboru genetika, v roce 1980 obhájil doktorát z přírodních věd, v roce 1982 byl jmenován profesorem pro obor rostlinné produkce tropů a subtropů. A již výše jmenovaný bavlník se mu stal osudem, neboť právě na něm obhájil jak kandidaturu, habilitaci, tak i velký doktorát (ten obhajoval v Taškentu, neboť Uzbekistán patří mezi přední pěstitele bavlníku). V letech 1981 – 2000 pan profesor pracoval na ITSZ ve výzkumné činnosti.
Kromě bavlníku se pan profesor Valíček zabýval i dalšími tropickými a subtropickými plodinami, jako jsou kávovník, kaučukovník, koření, tropické ovoce, pracoval na celé řadě vědecko-výzkumných úkolů, a protože v roce 1979 díky profesoru Františku Pospíšilovi ITSZ začal spolupracovat na projektu „Psophocarpus tetragonolobus“ s Vietnamem, netrvalo dlouho a pan profesor Valíček v roce 1980 poprvé přicestoval do této vzdálené asijské země, která 5 let po skončení americké války byla totálně rozbitá a zničená. Pan profesor měl připravit smlouvu o spolupráci při pěstování kávovníku v provinciích Gia Lai a Kon Tum na náhorní plošině Tay Nguyen, kde jsou nejlepší podmínky pro pěstování kávovníku. V roce 1982 pan profesor pobýval ve Vietnamu půl roku spolu s panem docentem Bohumírem Hlavou, kdy zde pracovali na projektu „Psophocarpus“ – jedná se o tropickou luskovinu, jejíž bílkoviny mohou zejména v dětské výživě rozvojových zemí plně nahradit nedostatek bílkovin živočišného původu. Mezitím se pan profesor Valíček stal členem Stálé pracovní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Československem a Vietnamem na úseku zemědělství a v této funkci pracoval ve Vietnamu několik dalších měsíců. Do roku 1989 navštívil pan profesor Vietnam několikrát a celkem zde strávil zhruba 2 roky života. Po roce 1989, kdy byla jednostranně přerušena spolupráce s Vietnamem na úseku zemědělství, se pan profesor dostal do Vietnamu několikrát až po roce 2000. Tehdy mohl konstatovat, že „Vietnam z totálně rozbité a zničené země se stal zemí na úrovni Thajska, je to nádherná a inspirativní, turisty dosud neobjevená země“.
Tyto návštěvy Vietnamu po roce 2000 uskutečnil pan profesor kvůli dalším plodinám, kterými se zabývá – léčivým rostlinám. Pan profesor po odchodu do důchodu se přestěhoval na Vysočinu, kde žije v okrese Třebíč, poblíž Moravských Budějovic. Ale ani tady nezahálí – spolupodílel se na vytvoření zahrádek léčivých rostlin včetně čínských léčivek ve vinařství Sádek v Kojeticích, což je unikátní vinařský projekt v rámci Vysočiny a v Třebíči u baziliky svatého Prokopa, kde byl požádán o spolupráci při založení, dalo by se říci při znovuobnovení této bylinkové zahrady. Navíc jsou zde díky panu profesorovi i čínské léčivky, které benediktýni v minulosti neznali.
Pan profesor Valíček stále přednáší, píše do různých odborných časopisů, vydává knížky. Je autorem desítek publikací, odborných pojednání i populárních knih. Byl vedoucím autorského kolektivu rozsáhlé publikace Užitkové rostliny tropů a subtropů (1989, 2002), podílel se i na publikacích Vůně čaje (1998, 2000); Tropické a subtropické ovoce: pěstování a využití (1996); Tropické a subtropické zeleniny: pěstování a využití (1998); Pěstování citrusů (1987, 1989); Ovoce (1995, 1998); Čokoláda – pokrm bohů (1999); Léčivé byliny (2005); Rostlinné omamné drogy (2000); Léčivé rostliny třetího tisíciletí (2001, 2012); Rakytník řešetlákový: rostlina budoucnosti (2008); sám je autorem mnoha dalších knih a publikací, jako například Pochutiny a koření (2007); Koření a jeho léčivé účinky (2005); Houby a jejich léčivé účinky (2011); Rostliny pro zdravý život (2007) nebo Léčivé rostliny Číny a Vietnamu I., II. (2009 – 2010).
Pan profesor Pavel Valíček pracoval také v Česko-vietnamské společnosti a v Česko-čínské společnosti, kam ho nasměrovala jeho praktická odborná činnost i jeho životní postoj. Byl od roku 1997 prvním předsedou Česko-vietnamské společnosti, tedy od založení našeho nejstaršího a největšího celostátního občanského sdružení přátel Vietnamu u nás.
Letos 13. května oslaví pan profesor Pavel Valíček významné životní jubileum, bude mu 75 let. Celá Česko-vietnamská společnost vám pane profesore přeje hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a pohody v dalších letech. Děkujeme vám za vše, co jste udělal pro Vietnam, ale také pro naši tehdy začínající Česko-vietnamskou společnosti. Jsme rádi, že jste stále naším aktivním členem. Pane profesore svojí pracovitostí i láskou k Vietnamu jste se stal naším vzorem, moc si vás všichni vážíme, děkujeme vám za vaši pomoc a přejeme vám z celého srdce hodně a hodně zdraví!
Marcel Winter
Předseda Česko-vietnamské společnosti
